"Nakonec nám budou vládnout ti nejméně schopní z nás. To je trestem za naši neochotu podílet se na politice."

To pronesl řecký matematik a filozof Platón, jeden z největších géniů lidstva. Neúprosně se to dnes potvrzuje.

Proč?

Česko je v truchlivém stavu. Evropa je v truchlivém stavu. Náš civilizační okruh je v truchlivém stavu. Nedosti na tom, žijeme v éře bezradnosti. Vládnoucí elity nic neřeší. Vyprávějí. Nesrozumitelně, nesmyslně a bez orientace na žádoucí cíl. Neznají ten cíl.

Naše české problémy způsobily především předchozí vlády. Nová vláda, vzniklá po parlamentních volbách ́21, však byla volena jako vláda naděje a rozumu. Byla očekávání, že od první hodiny svého vládnutí začne konat ozdravné kroky pro lepší budoucnost republiky a nás všech. Neudělala však naprosto nic, ukázala se jako nepřipravená, bohužel i nekompetentní. Nakonec média, zejména provládní média hlavního proudu, započala kladně hodnotit fakt, že se daří premiérovi vládu složenou z pěti politických stran udržet pohromadě. To je strašlivé, zoufalé, beznadějné. Vládu si nevolíme proto, aby se udržela pohromadě. Vládu si volíme pro její vládnutí k blahu obyvatel.

Česko je v tuto chvíli jedním z nejvíce nemocných států Evropy. Trvale chudneme, upadáme do bezvýznamnosti. Je nám lháno o naší situaci, sami si lžeme. Naše změna neprobíhá prudce. Jen jsme každý rok chudší, zaostalejší, přibývají problémy. Nejsme schopni zastavit kolonizaci země, nevyřešíme ani banální záležitost dodávek antibiotik...

Naše situace je dnes již natolik komplikovaná a vážná, že je třeba provést zásadní kroky. Nestačí již jen memorovat politická a marketingová hesla, nestačí jen politikařit tak, jako posledních více než dvacet let. Je zřetelné, že český ekonomický a politický model se po třiceti letech vyčerpal.

V parlamentních volbách ́25 se musí stát lídry zcela jiné lidské a politické typy, než které máme dosud. Vlády reklamních expertů a bázlivých politických rozumbradů musí být nahrazeny vládou lidí, kteří jsou prověřeni životem. Potřebujeme vládu skutečných tvůrců orientujících se v životě. Vzdělaných ve tvrdých vědách. Zemědělství, výroba, těžba, stavebnictví musí být významnější než bankovnictví, poradenství, obchod, marketing... Včetně odměňování. Školství musí být nekompromisně zreformováno. Musí být zaměřeno na studium tvrdých znalostí, na růst osobní výkonnosti, na růst znalostí přírodních věd.

Noví političtí lídři musejí mít odvahu jít proti proudu. Nikoliv rozhodovat dle průzkumů volebních preferencí, dle nálad davu. Musejí mít odvahu říkat nepopulární pravdy, říkat je srozumitelně a hlasitě. Musejí znát řešení. Tato řešení konat. Ano, často i opravovat. Prostě pracovat. Nežvanit a nežvanit a nežvanit. Proti současným politickým a společenským elitám hledáme pravdivé, přímočaré a pracovité lidi. Myslící, chytré, odpovědné lidi. Přirozené lídry. To se nedá naučit, ti lidé takoví jsou. V současných elitách takové nemáme. Proto jsme tam, kde jsme. Česko žije roky nad poměry. Česko žije na dluh. Jako stát roky vyděláváme méně, než utrácíme. Současné elity tento stav označují nesrozumitelnou politicko-ekonomickou hantýrkou – „trvalý strukturální deficit“. Vysvětlují, že náš dluh je „menší, než mají jiní“. Neboli dle nich je vše v pořádku. Současně je na občanech, často brutálně exekučně, vymáhán jejich osobní dluh nekonečně menší velikosti, nekonečně menšího významu. Většina lidí netuší, o co se jedná. Většina lidí doma takto nežije. Žije v souladu s tím, na co si vydělá.

Noví političtí vůdci musí provést desítky reformních kroků. Některé okamžitě, některé postupně, další výhledově. Všechny se nemohou vejít do tohoto textu.

Šest kriticky nejdůležitějších reformních kroků:

Musíme nastavit Česku pravdivé zrcadlo Musíme ve třiceti nejdůležitějších oblastech státní politiky a ekonomiky provést srovnání s úspěšnými zeměmi. Dánsko, Finsko, Rakousko, Belgie, Holandsko, Polsko, Maďarsko, Švýcarsko... Porovnání musí být stručné, jednoduché. Musíme ho předložit veřejnosti. Veřejnost se bude divit. Elity se budou divit.

Musíme v Česku nastavit potravinovou bezpečnost Není možné připustit, abychom měli v obchodech jedny z nejdražších potravin v Evropě. Není možné akceptovat, že musíme kupovat dovozové potraviny za vyšší ceny, než jsou v zemích původu. Snění tzv. ekonomických novinářů a teoretických ekonomů z poradenských a bankovních kruhů, že vše vyřeší trh, je až absurdní. Trh v zemědělství neexistuje. Existují jen odlišné evropské a národní dotace pro každý stát, existují jen pravděpodobné produktové a cenové dohody mezi nadnárodními obchodními řetězci, které jsou v Česku naprosto dominantní. Toto musíme změnit, rozbít. Musíme dát skutečnou šanci domácím producentům. Skutečný trh teprve zavést.
Musíme v Česku garantovat energetickou bezpečnost. Musíme ji garantovat dlouhodobě – pro každého občana, pro každou firmu. Není možné být exportérem elektrické energie, a přitom mít nejdražší elektřinu v Evropě. Není možné být součástí čehosi, co je nazýváno evropský energetický trh či Lipská burza, a z tohoto „trhu“ nakupovat elektřinu za 30x vyšší cenu, než je výrobní cena naší elektřiny před tzv. exportem na tuto burzu. Trh elektřiny neexistuje. Jedná se jen o pravidla, která připravily evropské velmoci, aby řešily své domácí energetické potíže a přehmaty.

Tyto tři reformní kroky musí provést reformní vláda během pár dnů. A za pár dnů se pozitivní výsledky těchto kroků musí objevit v každodenním životě každého občana. Prostě náhle začneme všichni bohatnout.

Musíme odstranit kolonizaci České republiky Domnělé úspěchy české vlády v zahraničí jsou ve skutečnosti pochvalami za lokajství. Ano, není větších lokajů v Evropě, než jsou Češi. Nemáme suverénní ekonomiku, sbíráme jen drobky spadlé ze stolu jiných států nebo nadnárodních společností. Neexistuje ve světě úspěšná země, kde by vlastnictví bank bylo téměř ze 100 % v rukou jiných států. My nemáme Českou spořitelnu, ale Rakouskou..., my nemáme Československou obchodní banku, ale Belgickou... Také banky – francouzskou, italskou, německé, a další. Ve výsledku to je obrovské vysávání zdrojů z Česka. Vstupní investice mají tyto banky již více než 20x vráceny. I pro svět to je neuvěřitelné!

Ekonomika je produkt. Nikoliv snění o euru – zda ho přijmout, či nepřijmout. Nikoliv lepší či horší práce s úroky v ČNB. Nikoliv soubory prognóz a strategií o konkurenceschopnosti upatlané poradci ve vládě. Nikoliv moudré hlavy mladých teoretických ekonomů v NERVu. Prostě potřebujeme nové Jawy, nové Karosy, nová letadla, nový nábytek, nová svítidla, skvělé české stavební hmoty, skvělé české potraviny ... cokoliv. Jen to musí být skvělé, konkurenceschopné, sebevědomé. Čest současným výjimkám!

Musíme provést změnu politického uspořádání České republiky, musíme provést změnu volebních pravidel České republiky Není možné, aby země velikosti předměstí jakéhokoliv světového velkoměsta měla patnáct vlád. Jednu centrální, 14 regionálních. Regionální vlády navíc bez ekonomické a daňové samostatnosti. To je neuvěřitelně drahý, neuvěřitelně byrokratický, absurdní řídící sytém státu. Nesmyslný experiment. Není možné, aby výsledkem každých parlamentních voleb byla měsíce vznikající tzv. koaliční vláda, jejímž jediným úspěchem je, že vznikla. A pak paralýza nebo karikatura vládnutí.

Musíme změnit české školství Musíme české školství okamžitými reformami nasměrovat k vyšší náročnosti, k vyšší kvalitě. Ke kvalitě, která nebude posuzována pravidly a poznatky nějakých úřednických komisí, ale která bude prokázána a trvale prokazovaná úspěchy absolventů českých škol a univerzit na české, evropské, světové firemní, vědecké, obchodní scéně. To je jediné možné posuzování a porovnávání. Znamená rozumné odvrácení od nyní převládajících studií společenských a humanitních věd. Znamená návrat k preferenci tvrdých vědních oborů, návrat k přírodním vědám. Znamená prostě návrat k větší náročnosti. Tudy je jediná cesta k budoucímu významu lidí, firem, státu, k celospolečenské prosperitě.

Závěrem. Střízlivě. Jednoduše. Musíme se probudit ze snu o západní světové dominanci. Ze západního kazatelství. Musíme sebevědomě, uvědoměle, často kriticky vnímat kroky evropských současných lídrů a jejich států. Kritika však musí být konstruktivní, která staví, nikoliv boří. Jakékoliv úvahy o opuštění EU, či dokonce NATO jsou nesmyslné a absurdní. Musíme vystřízlivět ze snu o skvělé a celosvětově akceptované liberální demokracii. O jejím potřebném a nutném vývozu. To není kritika konceptu. To je konstatování faktu, jak vypadá současný svět, jak se současný svět vyvíjí. Jak se nepochybně bude dále vyvíjet. A jaké místo pro Evropu, tedy pro cca 7 % světové populace, nám bude v budoucím světě určeno. Mám strach, že bez změny vnímání reality, bez pochopení, kam se většina 93 % obyvatel planety Země svými činy a životy ubírá, bude pozicí Evropy, tedy i České republiky, jen stoupající bezvýznamnost, nicota, marnost.

Politika se týká nás všech. Jiným než politickým způsobem věci společenského a veřejného významu nezměníme. Nepomohou nám skupiny složené z expertů, kteří místo konkrétních činů budou jen prezentovat veřejnosti své skvělé rady. A nepomohou ani další a další rady jiných reformátorů, které se liší od těch předchozích jen ještě větší kritikou... Za situaci, ve které jsme, mohou všechny politické reprezentace za poslední roky. A bohužel i my všichni, kteří jsme je volili a věřili a věřili...

Děkujeme všem, kteří dočetli celý text. Děkujeme všem, kteří ho chápou a podporují. Ano, potřebujeme činy a řešení, nikoliv slova, slova, a nic víc. Potřebujeme, bohužel, řešení nepopulární, možná dokonce obtížná. Neuděláme-li je, nestane se nic fatálního. Jen se naše životy budou pohybovat ve větším a větším zmaru a za chvíli i největší optimisté přestanou psát a doufat, že budeme, či jsme, hodnotnými, respektovanými Evropany.

Buďte součástí vzniku nové politické strany
7. března 2024

Mobirise Website Builder

Kdo je Tomáš Březina

Narodil jsem se v Praze. Studoval matematické gymnázium, inženýrský titul jsem získal studiem stavební fakulty ČVUT. Jeden rok jsem povinně strávil základní vojenskou službou u VÚ Chrudim – stavební a silniční vojsko. Studoval jsem následně rovněž na Ústavu soudního inženýrství VUT Brno, kde jsem získal postgraduální odbornost v ekonomice staveb a v řešení poruch staveb. Až do začátku devadesátých let jsem pracoval jako projektant, mistr, stavbyvedoucí, vedoucí odborů investic v několika pražských podnicích. V roce 1990 jsem založil v Rybnici u Plzně na zelené louce společnost BEST, a.s., která vyrábí betonové stavební prvky (malou betonovou prefabrikaci). V této společnosti jsem byl jediným vlastníkem a statutárním ředitelem do roku 2021, kdy jsem firmu prodal.

Výrazně jsem se zasloužil o politický a ekonomický rozvoj České republiky v polistopadovém období. Moje firma se pravidelně umisťovala v žebříčcích a anketách mezi nejlepšími firmami naší země. Získal jsem řadu uznání za firemní úspěchy i za osobní zásluhy. V roce 2007 jsem vyhrál soutěž o nejlepšího podnikatele roku ČR a reprezentoval naši zemi ve světovém finále. Celkové rozvojové výrobní investice ve firmě za mého působení byly vyšší než 10 miliard Kč. Zaplacené daně státu byly vyšší než 6 miliard Kč. Všechny daně jsme platili v ČR, neprováděli jsme optimalizace vyváděním daní do zahraničí.

Svoji manželku znám 45 let, 40 let jsme manželé. Nikdy jsem ji neplánoval vyměnit za novou. Je skvělá. Tři děti. Jsem jim všem vděčný za jejich kvality, chytrost, jejich životní dráhy a úspěchy. Jsme kompaktní, bezvadná rodina. Nikdy jsem nebyl a nejsem ohnutý člověk. Občas víc mluvím, zřetelněji a tvrději, než je zvykem. Jsem přímý, pravdomluvný. Respekt chovám ke skutečným autoritám.

Jsem politický člověk. Když jsem vedl výrobní firmu celorepublikového působení a významu, vyjadřovat se k politické a průmyslové roli státu jsem považoval za přirozené a nutné. Politicky organizovaný jsem byl v životě pouze v období 1995 až 1998, kdy jsem byl členem ODS. V letech 1996 až 1998 rovněž poslancem Parlamentu ČR. V roce 2022 jsem kandidoval na prezidenta České republiky. Nebyl jsem úspěšný, ministerstvo vnitra neuznalo 30 % mých petičních archů a byl jsem z kandidatury vyřazen. Neodvolával jsem se, nepovažoval jsem to za rozumné a smysluplné.

Kontakt